Anketa

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 0 hostů.

Přihlášení

Administrativní členění Ruské federace

Ruská federace (Российская Федерация), je největší zemí na světě. Rozloha Ruska činí 17 075 400 km² a zasahuje do východní Evropy a severní Asie. Tato země je s necelými 142 miliony obyvatel devátou nejlidnatější zemí na světě.

Dle ústavy schválené referendem z roku 1993, tvoří ruskou federaci 83 rovnoprávných subjektů. Rovnoprávnými subjekty federace jsou federální města (2), republiky (21), autonomní oblasti (46), kraje (9), autonomní okruhy (4), Židovská autonomní oblast (1). Ruská federace se dále dělí na 7 federálních okruhů a 12 ekonomických rajónů, do nichž spadají výše uvedené rovnoprávné subjekty.

Asi nejznámějšími rovnoprávnými subjekty Ruské federace jsou 2 federální města - Moskva a Petrohrad, nejlidnatější města ruské federace. Svou strategickou, historickou a správní důležitostí si města vydobyla speciální samostatný statut.

Z 83 rovnoprávných subjektů je v Ruské federaci 21 republik se svými hlavními městy.

Dalšími rovnoprávnými subjekty jsou autonomní oblasti, kterých je 46. Každá oblast má své administrativní centrum neboli hlavní město. Oblast se ještě dělí do rajónů, které fungují jako podřízené celky dané oblasti.

Rusko má také 9 krajů. I kraje mají svá hlavní města.

Autonomní okruhy jsou 4 a nejsou podřízeny žádnému dalšímu celku, jen přímo Ruské federaci. Autonomních okruhů bylo původně deset, ale politickým cílem je zjednodušit administrativu jednotlivých částí ruské federace, a toho lze dosáhnout i zmenšením počtu samostatných jednotek. Hlavně bývalý prezident Vladimír Putin se zasloužil o prosazení této politiky, a lze předpokládat, že i do budoucna bude tento trend pokračovat.

Nejdůležitější změny Putinovy vlády z hlediska narušení autonomie jsou vnucování národní platformy pro jednotlivé administrativní části Ruska a možnost odvolání gubernátorů Moskvou. Tuto možnost však v praxi Moskva zatím nevyužila, spíše se snaží o alternativní řešení. Např. Jevgeniji Nazdratenkovi z Přímořského kraje bylo nabídnuto lukrativní místo v Moskvě. V případě přijetí místa dojde k opuštění pozice gubernátora. Důležitým cílem změn bylo a je odstranit nebo snížit korupci a sjednotit regionální legislativy s federální legislativou. Okruhy se těší takové autonomii, že mají svá hlavní města, své gubernátory, i svoji dumu (obdoba našeho parlamentu).

Zvláštní místo v Ruské federaci zaujímá také Židovská autonomní oblast. Jedná se o uměle vytvořené místo pro židovské obyvatele Ruska. Vzniklo za doby J. V. Stalina, který je známý svými přesuny milionů obyvatel v rámci různých regionů. Projekt však ztroskotal již v samém počátku především vznikem státu Izrael, kam se přesunula velká část zdejších obyvatel. Oblast však funguje dál i s různými specifiky židovské kultury.

Čitská oblast

Jak se mění administrativní uspořádání Ruské federaci si můžeme vysvětlit na příkladu Čitské oblasti, což byl federální subjekt Ruska v jihovýchodní Sibiři. Jejím administrativním centrem byla Čita. Měla hranice s Čínou (998 km) a Mongolskem (868 km) a vnitřní hranice s Irkutskou a Amurskou oblastí, s Burjatskou a Jakutskou republikou. Na jihu ležel Aginský burjatský autonomní okruh, s nímž byla k březnu 2008 oblast sloučena v nový Zabajkalský kraj.

Plány do budoucna

Administrativní členění Ruské federace je opravdu rozsáhlé, ale při velikosti země a množství jednotlivých národů a etnik je pochopitelné, že se nemůže jednat o triviální záležitost. Ani není příliš reálné, a to z mnoha důvodů, aby se členění nějakým funkčním způsobem o mnoho více zjednodušilo. To by mohlo vyvolat případné národní a etnické konflikty.

Tento problém je stálým předmětem diskuze politiků i odborníků, a to jak ruských, tak i zahraničních. Je jisté, že členění, které je zde výše popsané, musí být bráno s určitou rezervou, protože se mění v prostoru i čase s dějinami Ruska. Nejedná se o členění neměnné a v budoucnu lze očekávat určité změny.

Radikální zjednodušení se pokusil prosadit například již zde jmenovaný Vladimír Putin, který v návrhu snížit počet samostatných celků z 83 na 30, což však vyvolalo velkou nevoli.

Tabulka rovnoprávných subjektů

FEDERÁLNÍ MĚSTO
1. Moskva
2. Sankt Petěrburg
REPUBLIKA HLAVNÍ MĚSTO
1. Adygejsko Majkop
2. Altaj Gorno – Altajsk
3. Baškortostán Ufa
4. Burjatsko Ulan – Ude
5. Čečensko Groznyj
6. Čuvašsko Čeboksary
7. Dagestán Machačkala
8. Chachasko Abakan
9. Ingušsko Magas
10. Kabardsko – Balkarsko Nalčik
11. Kalmycko Elista
12. Karačajevsko-Čerkesko Čerkesk
13. Karélie Petrozavodsk
14. Komi Syktyvkar
15. Marijsko Joškar – Ola
16. Mordvinsko Saransk
17. Sacha Jakutsk
18. Severní Osetie – Alanie Vladikavkaz
19. Tatarstán Kazaň
20. Tuva Kyzyl
21. Udmurtsko Iževsk
AUTONOMNÍ OBLAST HLAVNÍ MĚSTO
1. Amurská Blagověščensk
2. Archangelská Archangelsk
3. Astrachaňská Astrachaň
4. Belgorodská Belgorod
5. Brjanská Brjansk
6. Čeljabinská Čeljabinsk
7. Čitská zrušena k 11. 3. 2007 (Zabajkalský kraj)
8. Irkutská Irkutsk
9. Ivanovská Ivanovo
10. Kaliningradská Kaliningrad
11. Kalužská Kaluga
12. Kemerovská Kemerovo
13. Kirovská Kirov
14. Kostromská Kostroma
15. Kurganská Kurgan
16. Kurská Kursk
17. Leningradská Petrohrad
18. Lipecká Lipeck
19. Magadanská Magadan
20. Moskevská Moskva
21. Murmanská Murmansk
22. Nižněnovgorodská Nižnyj Novgorod
23. Novgorodská Novgorod
24. Novosibirská Novosibirsk
25. Omská Omsk
26. Orenburská Orenburg
27. Orelská Orjol
28. Penzenská Penza
29. Pskovská Pskov
30. Rostovská Rostov Na Donu
31. Rjazaňská Rjazaň
32. Sachalinská Južno – Sachalinsk
33. Samarská Samara
34. Saratovská Saratov
35. Smolenská Smolensk
36. Sverdlovská Jekatěrinburg
37. Tambovská Tambov
38. Tomská Tomsk
39. Tverská Tver
40. Tulská Tula
41. Ťumeňská Ťumeň
42. Uljanovská Uljanovsk
43. Vladimirská Vladimir
44. Volgogradská Volgograd
45. Vologdská Vologda
46. Voroněžská Voroněž
47. Jaroslavská Jaroslavl
KRAJ HLAVNÍ MĚSTO
1. Altajský Barnaul
2. Kamčatský Petropavlovsk – Kamčatskij
3. Chabarovský Chabarovsk
4. Krasnodarský Krasnodar
5. Krasnojarský Krasnojarsk
6. Permský Perm
7. Přímořský Vladivostok
8. Stavropolský Stavropol
9. Zabajkalský Čita
AUTONOMNÍ OKRUH HLAVNÍ MĚSTO
1. Čukotský Anadyr
2. Chantymansijský (Jugra) Chanty - Mansijsk
3. Něnecký Narjan – Mar
4. Jamalskoněnecký Salechard
OBLAST HLAVNÍ MĚSTO
1. Židovská autonomní oblast Birobidžan




O autorce článku:


Klára Karásková

Vystudovala jsem sociální a kulturní antropologii na filozofické fakultě v Plzni; jde o „studium lidí“ z hlediska společnosti a kultury, kterou vytvářejí.
Aby se něco dělo, založila jsem Dámský klub, který funguje na principu vzdělávací, kulturní a osvětové činnosti nejen pro ženy (chodí tam totiž na některé přednášky i pánové.. ).
Jsem velká milovnice literatury a ráda poslouchám hudbu, kterou dělá např. Iva Bittová spolu s Vladimírem Godárem, Natacha Atlas, Elitza Todorova nebo Bjork.
Zajímám se o společnosti severovýchodní a východní Evropy, a všem budu ráda tyto oblasti představovat ve svých článcích. Zde na Rusko-info budou postupně vycházet mé články, zaměřující se jak na obecný popis Ruska a ruských republik, tak i na zcela konkrétní antropologické a etnické zajímavosti místních regionů.
Všem přeji příjemné počtení, budu se těšit na vaše připomínky i kritiku.