Rusko mělo doposud 11 časových pásem, což byl největší počet na jeden stát v celém světě. Jedno pásmo z celkového počtu připadá na Kaliningradskou exklávu, tedy území mimo Ruskou federaci. Byly doby, kdy se Rusko tímto vysokým počtem pásem pyšnilo, neboť to dokládalo nesmírnou velikost celé země. Dnes se však situace obrátila, a z důvodu ekonomické prospěšnosti začaly zaznívat návrhy na snížení množství časových pásem. Nejde o nijak převratnou novinku, v minulosti si tím prošla např. Čína nebo Spojené Státy.

Co je časové pásmo?

Časové pásmo je ta část Země, která používá standardní stejný čas. Pro každé časové pásmo platí jedna hodina, některé země si však upravily čas i s odlišností na půlhodinu (např. Irán). Z praktických důvodů se stanovily takové tvary časových pásem, které se přizpůsobují hranicím států či jiných územních celků.

Z jedenácti na devět

Nedávno, přesně 28. března 2010, se návrhy o snížení počtu časových pásem v Rusku staly skutečností, a počet se snížil z jedenácti časových pásem na devět, což však Rusku na světovém prvenství nic neubralo. Změnu Rusové provedli opravdu elegantně a jednoduše: v neděli při přechodu na letní čas si pět subjektů z 83 neposunulo ručičky o hodinu dopředu.

Čukotka a Kamčatka tak přešly na tzv. mangaský čas, a tak zaniklo nejvýchodnější časové pásmo. Udmurtsko a Samarská oblast zase přešly na tzv. moskevský čas, a tím zmizelo pásmo s hodinovým náskokem oproti metropoli. Dále v Kuzbasu (Kemerovská oblast) změnili krasnojarský na omský čas spolu s dalšími kraji na jihu západní Sibiře, a časový rozdíl oproti Moskvě se zkrátil ze čtyř na pouhé tři hodiny. Pravděpodobně však šlo jen o začátek velkých změn.

V Rusku se stejně jako v České republice mění čas ze zimního na letní a naopak. K přechodu na zimní čas dochází poslední neděli v říjnu, změna na letní čas se zase uskuteční poslední neděli v březnu. V ruském parlamentu je už ale i návrh na zrušení letního času vůbec. Podle průzkumu střediska Levada by tento krok přivítalo 46 procent Rusů, 36 procent je proti.

Příčiny a následky

Prospěšností či naopak neekonomičností velkého počtu časových pásem se zabývají odborníci a badatelé z různých koutů Ruska. Jedenáct časových pásem způsobovalo řadu praktických problémů ve státní správě, v dopravě, průmyslu, atd. Když jde nejvýchodnější část země spát, v té nejzápadnější části už se vstává. Proto uskutečnit obchodní rozhovor, či vyřešit palčivý problém v daný moment ve dvou od sebe vzdálených ruských republikách, to jsou jen střípky problematického života, který sebou nese velký počet časových pásem.

Pro snížení počtu časových pásem v Rusku se vyslovil rektor Vladivostockého ekonomického institutu a poslanec regionálního parlamentu za Putinovo Jednotné Rusko Gennadij Lazarev. Ten navrhl rozdělit zemi do čtyř časových pásem: Kaliningradského, Moskevského, Uralsko-sibiřského a Dálněvýchodního. Jak jsme výše uvedli, Kaliningrad leží geograficky mimo Ruskou federaci, proto by se jednalo v podstatě jen o tři časová pásma.

I ředitel moskevského Ústavu pro globalizační problémy Michail Deliagin poukazuje hlavně na nepříznivé ekonomické faktory. Deliagin upozorňuje např. na ponocování úředníků z východní části země, pokud chtějí telefonicky prodiskutovat problémy s moskevským ústředím. Pokud někdo z východní části země převádí peníze na bankovní účet kohosi ze západní části země, tato u nás dnes již jednoduchá transakce trvající 24 hodin zabere v Rusku tři dny, a z toho jeden den jde na vrub právě časovému posunu.

Dalším paradoxem pro východní Rusko je také velmi rozdílný čas sousedních zemí. Z Vladivostoku na čínskou hranici je to jen 100 kilometrů, ale čas v Číně se liší o dvě hodiny, v létě dokonce o tři (Čína nemá přechod na letní čas). Značný časový rozdíl je i mezi Vladivostokem a Tokiem, přitom letadlem cestujete mezi oběma městy jen chvíli. Rovněž jen těžko můžeme opominout cestující transsibiřskou magistrálou – s přejezdy různých oblastí časových pásem je nutno velmi často měnit čas na hodinkách, a turistům se ztěžuje orientace.

Nyní se však nabízí otázka, jak by se v praxi při nižším počtu časových pásem řešily praktické problémy, které by nutně musely nastat. Zástupce ředitele Zeměpisného institutu Ruské akademie věd Arkadij Tiškov uznává, že nejde o jednoduchou či dokonce jednorázovou záležitost. Rozhodnutím musí předcházet řada propočtů, i řešení modelových situací. Tiškov říká, že něco se dá řešit hned (např. napravit volné zacházení s pásmy na Sibiři, kde čtyři sousední oblasti žijí každá v jiném pásmu, apod.). Co Tiškov nepodceňuje, to je energetická bezpečnost. Při sjednocení pásem totiž dojde mj. ke sjednocení odběru elektřiny nebo plynu v určitých hodinách (špičkové odběry energií), a je nutné zjistit, zda by nedocházelo k přetížení sítí, nebo zda by nevznikla investičně náročná potřeba stavby nových zdrojů.

Jak to provést

Postupné změny navrhuje i Gennadij Lazarev. Mluví o tzv. zkušebních obdobích. Konkrétně to uvedl na následujícím příkladu: na jaře Moskva přejde na letní čas, a v oblastech na východ od Moskvy si ručičky hodinek nepřesunou, zůstane stejný čas. Dva roky se bude sledovat, zda-li se postup osvědčuje, a pokud ano, postup se zopakuje. A po další testovací pauze případně znovu.

Existuje také mnoho odpůrců snižování časových pásem. Jsou mezi nimi hlavně lékaři, kteří upozorňují na zvýšené množství výskytu infarktů či sebevražd, i na „pouhé“ narušení biorytmu v době změny např. ze zimního na letní čas. A to jde jen o hodinovou změnu. Přitom v plánu jsou až tříhodinové trvalé změny. Obyčejní lidé mají obavy jak o své zdraví, tak i o narušení běžného denního režimu (např. práce za tmy; Lazarev nevidí jako problém začít pracovní činnost již v pět hodin ráno).

Gennadij Lazarev přednesl svůj návrh v Kremlu, a rychle zde našel pochopení. Již měsíc po Lazarevově návrhu ruský prezident Medveděv popsal Radě federace možnost snížení počtu časových pásem, a také zvážení užitečnosti změny zimního času na letní. Medveděv má v plánu různé změny, které by vedly k modernizaci ekonomiky, a řadí sem i problém časových pásem. Znovu o tom promluvil loni v listopadu ve svém výročním projevu před poslanci Federálního shromáždění. Média považují tuto myšlenku za překvapivou až kuriózní v tom smyslu, že by doopravdy došlo k jejímu plnému uskutečnění. Uvidíme tedy, co přinese čas, protože změny právě započaly.

Mapa časových pásem celého světa: ZDE