Anketa

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 0 hostů.

Přihlášení

Petěrgof

Jedním z pozoruhodných příměstských komplexů Petrohradu je Petěrgof (Петергоф) – bývalá letní venkovská rezidence cara, nazývaná jako „ruská Versailles“, která se přesto značně odlišuje od zahrad francouzského klasicismu. I když při jeho výstavbě bylo využito francouzských, anglických, holandských, německých i italských vlivů, dbal jeho zakladatel Petr I. Veliký na to, aby bylo sídlo něčím výjimečné a vyjadřovalo triumf Ruského imperia otevírajícího pro sebe přístup k moři. Palácové carské sídlo leží na břehu Finského zálivu, je vzdálené asi 30 km západně od Petrohradu a je obklopeno nádherným rozlehlým, asi tisíc hektarů velikým parkem, rozčleněným do tří teras svažujících se k zálivu. Od konce druhé světové války je nazýván také jako Petrodvorec (Петродворец).

Fontány, kašny, vodní kaskády

Lokalitu nazývanou Popovaja myza si Petr I. vybral pro své letní sídlo pro řadu vodních zdrojů napájených podzemními prameny, které se v tomto místě nacházejí. Právě geniální využití vody se stalo nejtypičtějším rysem areálu. Petr I. nechal park doplnit o 176 fontán různých velikostí, značným množstvím kašen a ještě více vodních kaskád. Nejznámější z nich je fontána ve tvaru sochy Samsona bojujícího se lvem, umístěná v dolní části Velké kaskády. Ze lví rozevřené tlamy stříká voda do výšky 22 metrů a fontána symbolizuje vítězství Petra I. nad Švédy v roce 1709 v Severní válce (lev - znak Švédska). Známé jsou také Římské fontány, fontána Slunce a jiné, všechny v současnosti v provozu od 15. května do konce září.

To nejlepší z Evropy

Výstavba rozsáhlého sídla začala v roce 1714 a když se v 1717 Petr I. vrátil z návštěvy Francie, okouzlený tamními paláci obklopenými nádhernými zahradami, jeho představy o budoucím paláci byly ještě velkolepější. Stejně jako v Letním sadu Sankt-Petěrburgu i zde byl ztělesněn estetický ideál Petra I., v němž sjednotil paláce i zahrady s vodními prostory. Na výstavbě petěrgofského souboru, který svým bohatstvím vodních zařízení předčí Versailles, se podíleli ti nejtalentovanější evropští architekti, např. J. F. Braunstein nebo raně barokní arch. J. B. Le Blond. Přímořské sídlo bylo otevřeno 15. srpna 1728. Vyrostlo na neobydleném břehu v obdivuhodně krátkém čase a na své hosty zapůsobilo vskutku ohromujícím dojem.

V 18. století za vlády Anny Petrovny pokračoval na dokončovacích pracích ruský architekt M. G. Zemcov, a později zde více než 10 let pracoval nejvýznamnější barokní stavitel B.- F. Rastrelli, který Petěrgofu dodal jedinečnou podobu přímořské rezidence. Následně J. M. Feltěn a A. I. Voronichin vnesli do výzdoby sídla prvky klasicismu a A. I. Štakenšnejder ještě zdokonalil konstrukce fontán. I když byl Petrodvorec za druhé světové války výrazně poničen a rozkraden německými nacisty, díky následujícím rekonstrukcím se dochoval až dodnes jako ucelené architektonické dílo a umělecké muzeum.

Až k moři

Překrásný Velký palác s reprezentačními komnatami, trůnním sálem a množstvím malířských a sochařských uměleckých děl, rozděluje areál na Horní a Dolní park a je spojen s mořem 12 metrů širokým Mořským kanálem, který byl prokopán v letech 1714 až 1723. Palác Marly je rezidence pro carské hosty, pojmenovaná podle Marly-le-Rois, loveckého zámečku francouzského krále, a palác Monplaisir je nejstarší stavbou areálu s výhledem na Finský záliv, uvnitř něhož najdete pozoruhodnou malířskou výzdobu, holandské a vlámské obrazy ze sbírky Petra I., alegorické nástropní malby, námořní pracovnu Petra I. a mnoho dalšího. Ke komplexu patří také pavilón Ermitáž, vystavený v letech 1721-25, elegantní hodovní pavilon pro cara a jeho nejbližší.

Staneme-li na vyhlídkové terase u paláce Petra I., otevře se před námi nádherný pohled na Dolní park a Velkou kaskádu, největší umělou soustavu vodopádů na světě, sestávající ze 64 fontán, 225 skulptur a reliéfů, tří vodopádů a dvou grotů (jeskyní), východ z nichž je umístěn přímo uprostřed kaskády. Mezi další jedinečná vodní díla patří např. kaskády Zlatá nebo Šachová hora.

***

Náš tip: Z Petrohradu se do venkovského sídla dostanete buď električkou z Baltijského nádraží do stanice Novyj Petěrgof a pak pět stanic autobusem číslo 350, 351,352, 356, nebo maršrůtnym taxi č. 424 ze stanice metra Avtovo, či č. 224 ze stanice Leninskij prospekt. Pokud se rozhodnete navštívit Petěrgof v létě, můžete využít také lodě, které vás k němu dopraví od Ermitáže, Měděného jezdce nebo Aurory.