Anketa

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 0 hostů.

Přihlášení

Petr Iljič Čajkovskij


„Жизнь имеет только тогда прелесть, когда состоит из чередования радостей и горя, из борьбы добра со злом, из света и тени, словом — из разнообразия в единстве.“
Пётр Ильич Чайкoвский

Jeden z nejlepších, nejznámějších a nejoblíbenějších hudebních skladatelů na světě P. I. Čajkovskij rád ve svém díle spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou. Nejznámějšími díly tohoto významného ruského skladatele a dirigenta jsou opera Evžen Oněgin, balet Labutí jezero a Koncert pro klavír a orchestr b-moll.

Petr ljič Čajkovskij se narodil 7. května 1840 v ruském Votkinsku jako syn vrchního správce, jehož zaměstnání ho přivádělo do různých částí Ruska. Ve čtrnácti letech Petrovi zemřela na choleru milovaná matka, což byla pro něj nejhorší životní tragédie.

Petr ljič Čajkovskij vyrůstal v početné rodině se svými třemi sestrami a v blahobytu, proto nebyl problém, aby měli doma klavír. U chlapce se velmi brzo projevil neobyčejný hudební talent, výborný sluch a hudební paměť. Základní povědomí o hudbě získal v pěti letech od své matky.

Od deseti do devatenácti let se Petr ljič Čajkovskij učil v Petrohradě a s hudou se setkával velmi sporadicky. Teprve na konci studií pochopil, že hudba je jeho životním údělem. Prvním ze skladatelů, kteří Čajkovského ovlivnili, byl tehdy ještě nedoceněný Mozart a jeho Don Giovanni.

Po studii na konzervatoři se stal Čajkovskij coby začínající skladatel učitelem harmonie na nově otevřené konzervatoři v Moskvě. V tíživé finanční situaci Čajkovskému značně vypomáhala mecenáška Naděžda von Meck, díky níž se mohl Petr věnovat jen hudbě. V zimě často pobýval skladatel v zahraničí, v létě u své sestry na Ukrajině. V polovině 80. let 19. století koupil Čajkovskij malé sídlo v Klinu nedaleko Moskvy, kde později vzniklo muzeum P. I. Čajkovského.

Krátce po získání doktorského titulu na univerzitě v Cambridge, v roce 1893 Čajkovskij umírá v Petrohradě na choleru.


Otázky bez odpovědí

Nejčastěji uváděná příčina smrti Čajkovského je cholera, která se u něj pravděpodobně projevila po požití infikované vody. Kromě této příčiny se ale z různých pramenů můžete dočíst o údajné sebevraždě, kterou měl Čajkovskij spáchat kvůli stavům melancholie a deprese. Těmi měl trpět pro svoji homosexualitu, ovšem ani tu nelze stoprocentně potvrdit.

Čajkovskij se svou ženou Antoninou IvanovnouČajkovskij se svou ženou Antoninou Ivanovnou

Čajkovskij a Praha

Čajkovskij byl s pražskou hudební scénou úzce spjat. První koncert, který v Praze dirigoval, se konal v roce 1888 a byl přijat s neskutečnými ovacemi. Do této doby Čajkovského v Praze znal jen málokdo, ale Češi si ho hned zamilovali. Viděli v něm kromě hudebníka také ruského bratra – Slovana. V Praze se Čajkovskij osobně seznámil s Antonínem Dvořákem a jejich známost přerostla v přátelství. První z oper Čajkovského, kterou zkomponoval mimo Rusko, a sice v Praze, byla opera Panna Orleánská. Také první premiéra Pikové dámy mimo Rusko byla zinscenována v pražském Národním divadle.

To nejlepší

P. I. Čajkovskij složil:
6 symfonií, z nichž nejznámější je Patetická (Симфония № 6 си минор, соч. 74 «Патетическая», 1893);
3 klavírní koncerty, nejznámější Koncert pro klavír a orchestr b-mol (Концерт для фортепиано с оркестром № 1 си-бемоль минор, 1875);
10 oper, nejznámější Evžen Oněgin (Евгений Онегин, 1878), Panna Orleánská (Орлеанская дева, 1879), Mazepa (Мазепа, 1883), Piková dáma (Пиковая дама, 1891);
3 balety - Labutí jezero (Лебединое озеро, 1877), Spící krasavice (Спящая красавица, 1889), Louskáček (Щелкунчик, 1892)
a mnoho dalších skladeb, celkem více než 80!

Náměty téměř ke všem operám Čajkovskij čerpal z Puškinových děl, vyjma Panny Orleánské zkomponované na motivy Schillera.

Labutí jezero

Labutí jezero je v současné době jedním z nejhranějších a nejslavnějších baletů a je součástí všech světových scén. Existuje v několika verzích, které se liší především v pojetí hlavních rolí Odetty a Odilie a závěru baletu.

První premiéra Labutího jezera se konala v březnu 1877 v Moskvě, ale nebyla přijata s takovým nadšením, jaké bychom očekávali. Přesto se představení udrželo na repertoáru a našlo si své příznivce. S novým tisíciletím překročil balet hranice ruského impéria, poprvé roku 1900, kdy byl uveden ve Varšavě. Do českého Národního divadla se Labutí jezero dostalo roku 1907.

Čajkovského lyricko-melodická hudba se stala vzorovou ukázkou vrcholného hudebního romantismu a svou nesmrtelnost získala také díky původním dochovaným choreografickým pasážím Mariuse Petipy a Lva Ivanova.

Balet o čtyřech dějstvích je složen z reálných i pohádkových obrazů. Příběh začíná oslavou osmnáctých narozenin prince Zigfrida v zámeckém parku, nad nímž proletí hejno labutí a prince vábí, aby šel za nimi. V lese na břehu jezera princ mezi skupinou labutí poznává Odettu, labuť s korunou na hlavě. Omámen její krásou a otřesen jejím příběhem o zakletí princezny v labuť, přísahá Zigfrid Odettě věčnou lásku.

Matka ale pro prince uspořádá na zámku ples a přikáže mu, aby si na něm našel nevěstu. Princ nechce příkazu uposlechnout, dokud se na bále neobjeví Odília, podobná zakleté Odettě. Zigfrid nepozná, že jde o léčku, a žádá Odílii o ruku. Poté co pochopí, že udělal osudovou chybu, běží k jezeru a prosí Odettu za odpuštění, kterého se mu od ní nedostává.

Princ strhne Odettě z hlavy korunku, čímž ji vysvobozuje od prokletí, ale pobuřuje toho, kdo jí zaklel. Princ doufá, že s ním vysvobozená labutí dívka odejde do světa lidí, ale vlny rozbouřeného jezera je oba pohlcují. (V některých nastudováních umírá Odetta z nešťastné lásky, v jiných vše končí šťastně.)



Ruské webové stránky o P. I. Čajkovském: www.tchaikov.ru