Anketa

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 1 host.

Přihlášení

Rudé náměstí v Moskvě

Rudé náměstí (Красная площадь) je nejvýznamnější náměstí v Moskvě. Nachází se přímo v centru města, je považováno za centrum celého Ruska a od roku 1991 je na seznamu památek UNESCO. Náměstí odděluje Kreml, sídlo dříve králů a dnes ruského prezidenta, od staré obchodní čtvrti. Všechny významné radiální ulice ve městě vycházejí právě z Rudého náměstí.

Bývalé tržiště

Místo, kde se dnes náměstí nachází, bylo ještě v 15. století zastavěné dřevěnými domy. Car Ivan III. však vydal roku 1493 dekret, kterým nařídil vzhledem k nebezpečí požárů domy strhnout. Nové, prázdné místo brzy začalo Moskvanům sloužit jako tržiště. Později na svém významu ještě vzrostlo, když zde byli korunováni někteří ruští carové.

Svůj význam náměstí nakrátko ztratilo po přestěhování metropole Ruska z Moskvy do Petrohradu. Po občanské válce a vytvoření SSSR se centrum státu ale znovu usídlilo v Moskvě a stejně jako tomu bylo i dříve, náměstí mělo opět klíčový význam. Konaly se zde vojenské přehlídky a manifestace, vzniklo tu Leninovo mauzoleum, u Kremelské zdi byli pochováni významní představitelé státu. V rámci plánované socialistické rekonstrukce města a zlepšení podmínek pro přehlídky vojenské techniky byly v 30. letech zničeny některé historické stavby.

Krásnaja znamenalo krásná

Přestože název Rudé náměstí je často spojován s rudou Kremelskou zdí, nebo s rudou barvou jako symbolem komunistické vlády ve 20. století, název náměstí má původ jinde. V ruštině slovo krasnaja znamenalo nejen červený, rudý, ale také hezký, krásný. Původně tento název měla nést katedrála Vasila Blaženého, ale název se rozšířil na celé náměstí a vystřídal tak v 17. století název Požar, který náměstí získalo v dobách svého vzniku vypálením starých domů.

Oslavy i popravy

Rudé náměstí bylo v minulosti dějištěm celé řady událostí a ne jinak tomu je i dnes. V dobách carského Ruska se tu na tzv. lobnom mjestě vykonávaly popravy, pravidelně se tu konaly trhy a přehlídky carské gardy.

Mauzoleum V. I. LeninaMauzoleum V. I. LeninaPro vojenské přehlídky a oslavné manifestace bylo Rudé náměstí využíváno nejvíce, ale po roce 1991 se jeho využití rozšířilo. Proběhlo tu několik koncertů (např. v roce 2003 Paula McCartneyho), módních přehlídek, své místo zde opět nalezly historické průvody carské družiny, které jsou k vidění od dubna až do podzimu, nebo náboženská procesí. V zimním období je na náměstí v provozu dokonce kluziště, které se využívá jak pro veřejnost, tak k hokejovým utkáním nebo exhibičním vystoupením slavných ruských krasobruslařů.

Za Leninem

Od roku 1929 na náměstí mimo jiné najdete Leninovo mauzoleum (Mavzolej V. I. Lenina). I když mnozí o jeho soudobém významu a především o jeho budoucnosti živě diskutují, faktem je, že zájem o pohled na balzamované tělo V. I. Lenina, vůdce Velké říjnové revoluce, je stále veliký, o čemž svědčí dlouhé fronty u vchodu.

Symbol Moskvy a celého Ruska

Kromě Státního historického muzea a slavného luxusního obchodní domu GUM (Gosudarstvennyj univerzal´nyj magazin) stojí za zmínku chrám Vasila Blaženého, který se nachází na severozápadní straně Rudého náměstí. V 16. století jej zde nechal postavit car Ivan Hrozný jako připomínku vítězství nad kazaňským chánem. Chrám se skládá z osmi víceméně samostatných kostelů se vznosnými cibulovitými věžemi, které symbolizují jednotlivé dny rozhodujících bojů o Kazaň.

Chrám Vasila BlaženéhoChrám Vasila BlaženéhoPrávě tato historická památka známá po celém světě je příčinou sporů o využívání Rudého náměstí ke kulturním akcím, které by mohly být pro ni osudové. Chrám Vasila Blaženého není v nejlepším stavu a obří koncerty podle některých památkářů narušují statiku stavby, která se rychle zhoršuje. Obyvatelé Moskvy v čele s prezidentem Putinem ale naopak akce všeho druhu vítají a podporují.

Náměstí nebo přistávací dráha

28. května roku 1987 se Rudé náměstí dostalo na titulní strany všech světových novin. Stálo v nich, že v Moskvě, přímo na Rudém náměstí přistál se sportovním letadlem nějaký německý šílenec. Senzace prolétla světem a všichni byli ohromeni husarským kouskem mladého, teprve devatenáctiletého pilota, Němce Mathiase Rusta, který prolétl několik tisíc kilometrů sovětským vzdušným prostorem až do Moskvy.