Jaké je v Rusku počasí? Různé. Jedině tak lze stručně a pravdivě odpovědět. Ruská federace je rozlehlá země, ležící na evropském a asijském kontinentu, rozsáhlých rozměrů sahajících přes několik klimatických pásem od západu na východ a od severu na jih, s různorodým přírodním reliéfem. Především tyto faktory významnou měrou ovlivňují počasí a teploty na jejím území.

Právě drsné klimatické podmínky způsobily, že většina ruského území, zejména pak asijská část, je pro člověka velice nehostinná. Významnou část rozlohy pokrývá trvale zmrzlá půda a celou polovinu ruského území pokrývají lesy.

Jediným shodným znakem pro všechny oblasti Ruska je zřetelné rozdělení roku na chladnou a teplou sezónu, velké střídání teplot v létě a v zimě.

Většina území RF leží v mírném podnebném pásu, ostrovy v Severním ledovém oceánu a nejsevernější část pevniny se nachází v polárním (arktickém) a subpolárním (subarktickém) pásu, pobřeží Černého moře (okolí Soči) a přilehlé oblasti Kavkazu pak v subtropickém pásu. Tam, kde se jednotlivé pásy střetávají, lze pozorovat skutečné změny podnebí. Protože se jedná o rozsáhlá území, používá se při určování podnebí např. v mírném pásmu ještě čtyři podtypy klimatu: mírný – kontinentální, kontinentální, ostrý kontinentální a monsunový (Dálný východ).

Zima jako v Rusku

Zimy jsou v Rusku opravdu znatelně chladnější, než na jaké jsme zvyklí u nás, a to nejen na severu. Nejchladnější oblastí RF je Sibiř, především u města Verchojansk, kde v lednu klesá teplota k -52°C a v únoru dokonce na méně než -62°C. Velmi chladno je v zimě také na jihovýchodě v oblastech stepí. V zimních měsících je téměř celé území Ruska pokryto stabilní vrstvou sněhu. Výjimku tvoří jen černomořské pobřeží, kde jsou zimy mírné.

Letní Rusko

I léto se na různých částech Ruska výrazně liší. Nejtepleji je v jižních oblastech u Černého moře, kde ale celoročně často prší, a také v jihovýchodních stepích, kde je naopak sucho. Krátká léta s četnými srážkami můžeme čekat kde jinde než na Sibiři. Když je v jižních oblastech léto v plné síle, v severních oblastech teprve ustupuje sníh a ustávají zimní mrazíky. Značná část Ruska (Sibiř a Dálný Východ) se nachází v pásmu věčně zmrzlé půdy, což znamená, že tu půda nerozmrzá ani v létě.

Soči

Kdy do Ruska?

Nejlepší doba pro návštěvu této země se jeví měsíce červen a září, popř. květen a říjen. Letní měsíce jsou příjemné svými tplotami, ale nevlídné počtem turistů a především deštivým počasím. Ne zrovna příjemným obdobím na většině území Ruska je deštivý a blátivý začátek jara. Jaro a podzim jsou i v mírném pásmu Ruska obecně o něco chladnější než ve střední Evropě.

Průměrné teploty

V lednu je průměrná teplota v celém Rusku -19°C. Nejtepleji je v Jižním federálním okruhu ( -5°C) a nejchladněji v Sibiřském a Dálněvýchodním federálním okruhu (průměrně -23°C, místy, např. Jakutsku -40 – -50°C)

V červenci je průměrná teplota v celém Rusku +16°C. Nejtepleji je opět v Jižním federálním okruhu (+ 23°C, místy více) a nejchladněji v Severozápadním a Dálněvýchodním okruhu ( necelých +15°C). Až do letošního roku byla maximální naměřená teplota v Rusku +45°C, a to v roce 1940 ve Volgogradské oblasti. Dne 12. července 2010 byl tento rekord překonán, když na meteorologické stanici v Uttě (Kalmycká republika) naměřili +45,4°C.

Nejteplejší oblastí Ruska je Krasnodarský kraj (Soči) a Adygejská republika, kde v zimě mají kolem nuly a v létě +22,8°C. Nejchladnější oblastí je Jakutsko, kde v lednu je až -36,5°C a v červenci pouhých +13,0°C.

Bližší informace o podnebí a aktuálním počasí v Rusku a jeho regionech najdete na www.meteo.ru nebo http://meteo.infospace.ru/win/r_main.htm.

Dolina, rovina, nížina

Na území Ruska najdete všechno, co vás jen napadne. Hory včetně velehor, zelená údolí i hluboké kaňony, březové háje a hluboké divoké lesy, ale většinu plochy zaujímají roviny a nížiny.

Téměř celou evropskou část tvoří Východoevropská rovina na severu ohraničena jezerní Karelskou oblastí. Rozsáhlejší vrchoviny tvoří Valdajské vrchy ležící na západ od Moskvy, v místech, kde pramení několik velkých ruských řek. Na jihu země tvoří přírodní hranici pobřeží Kaspického moře a příkré a mohutné pohoří Kavkaz. Tady se nachází nejvyšší hora Ruska, vyhaslá sopka Elbrus, vysoká 5.642 m.

StepHranici mezi Evropou a Asii tvoří z jihu předhůří Kavkazu, dále na sever potom asi 2 500 km dlouhé pásmo pohoří Ural. Na jihu začíná na hranici Ruska s Kazachstánem a jeho severní část zasahuje až k Severnímu ledovému oceánu. Za Uralem pak leží Západosibiřská rovina, jedna z nejrozsáhlejších nížin na světě s řadou bažin a močálů.

Dále na východě, ve střední části Ruska, vyčnívá řada vrchovin a horských pásem porostlých sibiřskou jehličnatou tajgou. Rostou tady především modříny a jiné mrazu odolné jehličnany. Horská pásma se směrem k severu snižují až k věčně zmrzlému pobřeží Severního ledového oceánu. Za asijskou tajgou směrem na východ se nachází soustava sibiřských velehor - Altaj s četnými ledovci a horské pásmo Sajan, jejhož vrcholy se táhnou až k pobřeží Tichého oceánu. Za Bajkalem se na rozsáhlém území střídají náhorní plošiny (Vitimská, Aldanská) s dlouhými horskými hřbety (Jablonový, Stanový) až k Ochotskému moři.

Nejvýchodněji najdeme Čukotské pohoří prostupující poloostrov Čukotka, podél Beringova moře se pak na jihovýchod táhne Korjacké pohoří, které na Kamčatském poloostrově přechází v pohoří oddělené sníženinou řeky Kamčatky od pásma vysokých a činných sopek lemujících tichomořské pobřeží.

Tajga

Step

Většina území Ruska se nachází v mírném podnebném pásmu. Místní travnatý porost se nazývá step. Zdejší klima se vyznačuje horkými léty a chladnými zimami. Pro celoroční nedostatek srážek ve stepích nerostou stromy. Stepní půdy, a také lesostepi (přechodné oblasti) bývají velmi úrodné, a proto se často mění v pole.

Sibiřská rašeliniště (blata nebo slatě) se rozprostírají v místech Západosibiřské roviny na ploše o rozloze více než 1 milion kilometrů čverečních.

Tajga a tundra

Zejména střední a východní část Sibiře tvoří tajga, místní název pro Severský jehličnatý les, který dále na sever přechází v tundru (přechodný pás s roztroušenou stromovou a keřovou vegetací se nazývá lesotundra).

Tundra je porost subpolárních a polárních oblastí mezi tajgou a trvale zaledněnými polárními končinami. Najdeme ho v nejsevernějších oblastech země a dalších přilehlých ostrovech (arktická tundra). Slovo tundra pochází z laponštiny a znamená bezlesou krajinu.

TundraI když je vody v tundře dostatek, je většinou v pevném skupenství. Půda je totiž trvale zmrzlá (permafrost), v krátkém létě rozmrzá pouze slabá povrchová vrstva. Léto je v tundře velice krátká, celoroční teploty nízké a po většinu času zde leží vysoká sněhová pokrývka.

Po několik set tisíc let byla arktická Sibiř zmrzlá na kost. Za posledních 40 let ale vzrostla místní teplota o 3 až 4°C. Laikovi se může zdát několika stupňový rozdíl zanedbatelný, ale podle vědců může znamenat toto zvýšení velké problémy pro klima na celé Zemi. Proces oteplování Sibiře může uvolnit miliardy tun uhlíku, které se rychle mění ve skleníkové plyny. Ty pak v atmosféře urychlují jev zvaný globální oteplování. Největším strašidlem je skleníkový plyn metan, kterého v oblasti může vzniknout až 70 miliard tun.

Charakter krajiny se se zvýšením teplot prudce mění. Na některých místech se místo zmrzlé rašeliny objevuje bahno a mělká jezera, která následně vysychají. Experti už dokonce objevili zóny, odkud se metan z rozmrzající půdy uvolňuje i v zimním období.

Řeky

Největší řeka evropské části je Volha, která teče k jihu do bezodtokého Kaspického moře. Do Atlantiku teče mohutný Don a krátká Něva. Převážnou většinu ruského území odvodňují mohutné veletoky do Severního ledového oceánu např. Ob, Jenisej, Lena. Do Tichého oceánu míří nejdelší ruská řeka Amur.