Anketa

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 0 hostů.

Přihlášení

Společenství nezávislých států (SNS)

Společenství nezávislých států (Содружество Независимых Государств) je organizace zahrnující 9 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu: Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Turkmenistán přerušil své stálé členství 26. srpna 2005 a je v současné době přidruženým členem. 12. srpna 2008 oznámila Gruzie odchod ze SNS. 14. srpna pak gruzínský parlament vzhledem k ozbrojenému konfliktu s Ruskem hlasováním anuloval smlouvy o členství v SNS. Sídlem Společenství nezávislých států je běloruský Minsk.

Jak společenství vzniklo a proč?

SNS vzniklo na podzim 1991 jako volný svazek postsovětských států s nově získanou samostatností. Dne 8. prosince 1991 se uskutečnilo setkání ruských, ukrajinských a běloruských představitelů, kteří se dohodli na vytvoření nové organizace otevřené všem postsovětským státům. Dne 21. prosince 1991 byla v Alma-Atě podepsána zakládající smlouva.

Pobaltské státy (Estonsko, Lotyšsko, Litva) se odmítly stát součástí SNS, jelikož považovaly své předešlé členství v SSSR za vnucené a protiprávní. V roce 2005 vystoupil ze Společenství Turkmenistán, který tak potvrdil svou izolacionistickou politiku; v současnosti je přidruženým členem. Gruzie zprvu taktéž stála mimo SNS, vstoupila až v roce 1993 pod vlivem Ruské federace. 12. srpna 2008 ale Gruzínský prezident Michail Saakašvili v Tbilisi oznámil, že Gruzie vystoupí z Ruskem ovládaného Společenství nezávislých států. Prohlášení sdělil poté, co ruská armáda vpadla na gruzínské území v návaznosti na vojenské aktivity na území Jižní Osetie.
Vlajka SNSVlajka SNS
Organizace nemá příliš nadstátních pravomocí, její význam je tak spíše symbolický ve smyslu návaznosti na SSSR. Působnost SNS se omezuje víceméně na koordinaci společných obchodních, finančních, legislativních a bezpečnostních otázek. Nejvýznamnější dohodou uskutečněnou v rámci SNS bylo vytvoření společné zóny volného obchodu členských zemí. Zóna měla oficiálně začít existovat v průběhu roku 2005.

Při olympijských hrách v roce 1992 v Albertville a Barceloně vystoupili sportovci členských zemí SNS poprvé a naposled ve společných barvách v rámci jednoho týmu.

Co dohoda obsahuje?

Dohodu o vytvoření společenství nezávislých států, která mimo jiné konstatuje zánik někdejšího Sovětského svazu, podepsali 8. prosince 1991 v běloruském Brestu nejvyšší představitelé Ruské federace, Ukrajiny a Běloruska.

Schůzky se zúčastnil Ruský prezident Boris Jelcin, ukrajinský prezident Leonid Kravčuk a předseda běloruského parlamentu Stanislav Šuškevič. Preambule dohody z Brestu konstatuje, že Svaz sovětských socialistických republik jako subjekt mezinárodního práva a geopolitická realita končí svoji existenci.

Nejvyšší představitelé tří slovanských republik někdejšího Svazu současně zdůraznili, že usilují o vybudování demokratických právních států a o rozvíjení vztahů mezi nimi na základě vzájemného uznání a respektovaní jejich suverenity, principu rovnoprávnosti a nevměšování do vnitřních záležitostí. Brestský dokument obsahuje ujištění, že další rozvíjení a upevňování přátelství a vzájemně výhodné spolupráce odpovídá životním zájmům národů zúčastněných republik a prospívá míru a bezpečnosti.

Dohoda o společenství nezávislých států má otevřený charakter a mohou se k ní připojit všichni členové někdejšího Sovětského svazu a rovněž jiné státy, které sdílejí cíle a principy tohoto dokumentu. Jako sídlo koordinačních orgánů společenství byla vybrána běloruská metropole Minsk.

V dohodě o novém společenství se mimo jiné zdůrazňuje, že zastoupené republiky potvrzují oddanost principům Charty Organizace spojených národů, helsinského Závěrečného aktu a že se zavazují dodržovat mezinárodní normy týkající se lidských práv a práv národů. Ruská federace, Ukrajina a Bělorusko hodlají svým občanům bez ohledu na jejich národnost zaručit stejná práva a svobody a zavazují se přispívat k ochraně a rozvoji kulturní, jazykové a náboženské svébytnosti národnostních menšin.

Dohoda o společenství předpokládá uzavření zvláštních dohod mimo jiné v oblasti politiky, ekonomiky, kultury, vzdělávání, ochrany zdraví, vědy, obchodu a životního prostředí. Zastoupené republiky rovněž potvrdily, že vzájemně respektují a ctí svoji územní celistvost a nedotknutelnost současných hranic, které hodlají udržovat otevřené pro svobodný pohyb obyvatelstva.

Členské státy nového společenství v zakládajícím dokumentu vyjadřují odhodlání spolupracovat při zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti, při realizaci opatření zaměřených na snížení vojenských rozpočtů a na odzbrojení. Ujišťují současně o svém úsilí likvidovat jaderné zbraně a dosáhnout úplného odzbrojení pod mezinárodní kontrolou. Zároveň hodlají navzájem ctít úsilí o získání statusu bezjaderného pásma a neutrálního státu.

Rusko, Ukrajina a Bělorusko se dohodly na zachování společného velení v rámci jednotného vojenskostrategického prostoru a rovněž na jednotné kontrole jaderných zbraní.

Republiky se rozhodly, že budou vyvíjet společnou činnost při koordinování své zahraničněpolitické aktivity, při formování a rozvíjení společného hospodářského prostoru a evropského i euroasijského trhu, v rámci celní a migrační politiky, při rozvíjení systémů dopravy a spojů, při ochraně životního prostředí, v oblasti ekologické bezpečnosti a rovněž při boji s organizovaným zločinem.
Samostatnou pozornost věnovali účastníci brestské schůzky v závěrečném dokumentu černobylské jaderné katastrofě a dohodli se, že v zájmu koordinace úsilí o odstranění následků této havárie podepíší zvláštní ujednání.

Dohoda o společenství stanoví, že od okamžiku podpisu tohoto dokumentu nelze na území zúčastněných republik uplatňovat žádné normy třetích zemí včetně bývalého Sovětského svazu. Činnost orgánů někdejšího Svazu se v této souvislosti zastavuje. Ruská federace, Ukrajina i Bělorusko zároveň ujišťují o tom, že přebírají záruky plnění všech mezinárodních závazků, které vyplývají ze smluv a dohod podepsaných SSSR.

Spolu s Borisem Jelcinem, Leonidem Kravčukem a Stanislavem Šuškevičem podepsali dohodu o společenství nezávislých států také státní tajemník Ruské federace Gennadij Burbulis a premiéři Ukrajiny a Běloruska Vitold Fokin a Vjačeslav Kebič.

Je Ukrajina členem SNS?

Ukrajina Dohodu SNS neratifikovala, proto oficiálně není členem SNS, ale řadí se mezi zakládající státy společenství a státy podílející se na jeho chodu a tzv. pozorovatele. Podrobnější informace najdete ZDE