Anketa

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 0 hostů.

Přihlášení

Teroristické útoky v moskevském metru

V pondělí 29. března 2010 několik minut před osmou hodinou ranní místního času zazněl v moskevské stanici metra výbuch. Ve vlaku ve stanici Lubjanka se odpálila sebevražedná atentátnice a zabila 24 lidí. Další útok ženy, který přišel zhruba po čtyřiceti minutách ve stanici metra Park kultury na téže trase, si vyžádal 14 obětí. Zraněných je více než sedmdesát. Podle dostupných informací ve stanicích útočily dvě sebevražedné atentátnice, které použily nálož o síle dvou kilogramů trinitrotoluenu.

Ve stanici Lubjanka, která se nachází u budovy, v níž sídlí ruská FSB (Federální bezpečnostní služba, nástupkyně bývalé sovětské KGB), výbuch zasáhl druhý vagón vlaku, 14 lidí bylo zabito ve vlaku a 11 na nástupišti. Výbuch ve stanici Park kultury si vyžádal čtrnáct obětí. I tady útočila atentátnice v druhém vozu soupravy metra.

Moskevské metro je nejvytíženější na světě a denně přepraví téměř šest milionů lidí. Po pondělních útocích nezkolabovalo, soupravy na tratích, které nebyly zasaženy, jezdilo dál. Omezen byl pouze provoz na červené lince, na které jsou obě zasažené stanice. Provoz metra byl nahrazen autobusy. Veřejnost pobouřila zpráva, že se někteří taxikáři snažili na tragédii přivydělat a zvedli ceny, protože mnoho lidí muselo z metra vystoupit a využít jejich služeb. Některé silnice u centra Moskvy byly beznadějně ucpané automobily.

V pondělí večer navštívil stanici Lubjanka ruský prezident Dmitrij Medveděv a položil tam květiny na památku obětí ranních teroristických útoků. Na místo tragédie přinášejí květiny a svíčky i obyčejní Moskvané.

Atentáty odsoudil celý svět, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, který v telefonickém rozhovoru Medveděvovi nabídl spolupráci při pátrání po atentátnících. Nejostřejší prohlášení zaznělo z úst čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, který útoky hrubě odsoudil a teroristy chce v „jejich norách trávit jako krysy, zadupávat a ničit“.

Ruské úřady okamžitě nařídily zvýšená bezpečnostní opatření na letištích ve velkých městech a zvýšená bezpečnostní opatření byla zavedena také v metropoli Běloruska v Minsku.

Doku Umarov

K útoku se přihlásil vůdce severokavkazských islámských povstalců Doku Umarov. Prostřednictvím videa, zveřejněném na neoficiálním webu povstalců kavkazcenter.com, Umarov údery označil za odplatu za ruské činy na Kavkazu a prohlásil, že útoky v Rusku budou pokračovat.

Uvedl, že útoky provedly atentátnice na jeho osobní rozkaz. Podle jeho slov šlo o legitimní čin a odvetu za masakry, kterých se podle něj dopustili ruští vojáci na chudých obyvatelích Čečenska a Ingušska letos 11. února. Na videu dále pohrozil, že už nikdo nebudete sledovat nečinně a v klidu válku na Kavkaze v televizi, ale že se válka přesune do ulic a lidé ji pocítí na vlastní kůži.

Doka Umarov převzal funkci vůdce čečenského hnutí odporu a Prezidenta Čečenské republiky Ičkerija po smrti Abdul-Chalima Sadulajeva v roce 2006. V roce 2007 vyhlásil takzvaný kavkazský emirát, jehož plné jméno zní "Islámský stát Kavkazský emirát". Umarov se prohlásil za vůdce, tedy za prvního emíra. Cílem separatistů je zavedení islámského práva šaríja.

Černé vdovy a jejich pomsta

Ruští vyšetřovatelé zřejmě zjistili totožnost jedné ze dvou sebevražedných atentátnic. Na stanici Lubjanka útočila pravděpodobně sedmnáctiletá vdova po veliteli dagestánských povstalců. Její manžel Umalat Magomedov, povýšený na emíra Dagestánu, byl zabit v Chasavjurtu 31. prosince při kontrole auta. Když ho policisté chtěli zastavit, muži v autě začali střílet. Policisté zastřelili všechny čtyři muže jedoucí v automobilu, mezi oběťmi byli i nižší povstalečtí velitelé Šamil Magomedov a Ibragim Ibijev.

Pokud se potvrdí totožnost útočnice, bude již nepochybně jasné, že atentátnicemi byli tzv. Černé vdovy, většinou mladé ženy ve věku 20 až 30 let, které se svými útoky zpravidla mstí Rusům za smrt svých manželů.

Ruská média upozornila na to, že pondělní atentáty připomínají dvojité útoky typické pro severokavkazské rebely. Při takovém úderu druhý sebevražedný útočník čeká, až se odpálí první útočník. Poté vyráží na místo incidentu, kde již zasahují záchranáři a policisté, a odpaluje na sobě nálož i on. Tuto teorii podporuje i skutečnost, že druhá atentátnice svůj čin spáchala těsně po prvním výbuchu, okamžitě po hlášení, že vlak dál nepojede. Protože byl provoz metra zastaven, neměla možnost se na místi prvního útoku dostat.

Černé vdovy, které Rusové označují jako šachidky (šachid – arabsky svědek, mučedník) nebo také černé Fátimy se podílely například v roce 2002 na přepadení moskevského divadla na Dubrovce a později také na pádu dvou dopravních letadel. Černé vdovy podle údajů ruské kontrarozvědky FSB prošly výcvikem u islamistického ideologa Saida Burjatského v Čečensku. Burjatský byl zabit při březnové protiteroristické operaci v kavkazském Ingušsku a ruská bezpečnost předpokládá, že pondělní útoky mohly být pomstou za jeho smrt.

Atentátnice se mohly mstít i za nedávnou smrt dalšího vlivného vůdce kavkazských islamistů Anzora Astemirova nebo Salambeka Ahmadova. Burjatskij podle FSB vycvičil celkem 30 sebevražedných atentátnic, z nichž devět z nich již na sobě bomby odpálilo. Ingušské bezpečnostní složky proto začaly s výslechem rodin teroristů, kteří zemřeli při březnové operaci. Zvláštní pozornost věnují právě ženám.

Odvrátit atentáty šachidek je velice složité. Své akce připravují za přísného utajení a velice propracovaným systémem. Například sebevražedné pásy pro útočnice prý na místo atentátu dopravují jejich komplicové. Podle ruských médií je zatím jedinou šachidkou, kterou se podařilo policistům zadržet ještě před odpálením bomby, Zarema Mužachojeva. V roce 2004 ji soud poslal na 20 let do vězení za pokus o teroristický útok. Policisté ji dopadli jen díky šťastné náhodě. Žena zpanikařila a sama na bombu upozornila. Služeb sebevražedných atentátnic využívají kavkazští militantní islamisté jen krátce, na rozdíl od ozbrojenců na Blízkém východě. Poprvé zaútočila v Rusku šachidka teprve před deseti lety, v červnu 2000.

Obě ženy útočící v moskevském metru se pravděpodobně nechaly naverbovat přes internet. Do Moskvy zřejmě přijely autobusem z dagestánského Kizljaru. Tuto teorii podporují výpovědi cestujících, kteří si jich v autobuse všimli. Podle nich ženy doprovázela třetí osoba, každý z nich seděl na jiném místě a nebavili se spolu. Nápadné se jim zdály postavy dívek, jakoby něco schovávaly pod bundami.

Pozornost ruských médií vyvolalo středeční prohlášení šéfa moskevských policejních odborů Michaila Paškina, že největší překážkou prevence terorismu je v Rusku korupce. "Za 10 000 dolarů vám z Čečenska do Moskvy dovezou náklaďák plný výbušnin. Policie a FSB, to je korupční systém," řekl odborový předák. Dodal, že FSB disponuje sítí 40 000 spolupracovníků, a tudíž by měla vědět, že do Moskvy míří teroristé.

Reforma Ministerstva vnitra Ruské federace (МВД)

Při reformě Ministerstva vnitra Ruské federace (MV RF) budou zohledněna specifika Severního Kavkazu, oznámil Prezident RF Dmitrij Medveděv, ale podrobnosti neuvedl. Strukturu MV na Kavkaze bude mít na starosti spřízněnec prokremelského čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova generál plukovník Jevgenij Lazebin, který byl dříve zástupcem velitele MV RF. Důraz by měl být kladen především na funkčnost jednotek vnitra, což podle expertů pravděpodobně nebude mít vliv na odvrácení teroristických útoků šachidů. V souvislost s aktuálními událostmi ve čtvrtek ruský prezident absolvoval bleskovou pětihodinovou návštěvu v Dagestánu.

Co se týče připravované reformy MV RF je zatím jasné právě pouze to, že nebude znovuzaveden zmíněný režimu kontrateroristických operací (контртеррористической операции - КТО), který byl zrušen v dubnu 2009.

Jevgenij Lazebin

Jevgenij Lazebin od roku 2002 odpovídal za průpravu bojových jednotek, je obeznámen se situací na Severním Kavkaze, od července 2005 do 30. června 2006 vedl Sjednocené seskupení vojsk za účelem kontrateroristických operací na území Severo-Kavkazského regionu.

Lazebin byl nedávno vyznamenán nejvyšším oceněním Čečny – řádem čečenského prezidenta Kadyrova, které se uděluje pouze za výjimečné zásluhy pro Čečnu. Ramazan Kadyrov při vyznamenávání Lazebina letos v únoru uvedl, že Lazebin udělal mnohé pro zachování a udržení míru v Čečensku a pro státní celistvost. Zvláště podotkl, že dříve na Kavkaze nebyl takový čestný a charakterní důstojník, jakým je Lazebin. Nyní spolu s ním chce budovat úplně nové, přátelské vztahy. Lazebina pokládá za dobrého vojáka, který má úzký vztah k Čečně.