Anketa

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 0 hostů.

Přihlášení

Třetím ruským prezidentem se stal Medveděv, Putin je premiérem

V květnu tohoto roku odešel z prezidentské funkce jeden z nejmocnějších mužů světa - Vladimir Putin. Strávil v úřadě osm let a zdá se, že za tu dobu vrátil Rusku jeho někdejší prestiž na mezinárodní scéně a pozvedl zemi ekonomicky. Po něm přebírá žezlo Dmitrij Medveděv.

Volby proběhly 2. března a usilovali v nich o nástupnictví čtyři kandidáti. O nejvyšší úřad v Kremlu se vedle Dmitrije Medveděva (42) ucházeli také zakladatel Komunistické strany Ruské federace Gennadij Zjuganov (63), nacionalista Vladimir Žirinovskij (61) a předseda neparlamentní Demokratické strany Ruska Andrej Bogdanov (38).

Původní kandidaturu stáhli bývalý šachový velmistr Garry Kasparov a opoziční předák Boris Němcov. Bývalému sovětskému disidentovi Vladimiru Bukovskému kandidaturu zamítla volební komise, protože nesplnil podmínku žít v Rusku nejméně deset let. Expremiérovi Michailu Kasjanovovi úřady neuznaly petiční podpisy na podporu jeho nominace.

Dmitrij Medvěděv a Vladimir PutinDmitrij Medvěděv a Vladimir Putin

Vítězství je v kapse

V prezidentských volbách zvítězil vicepremiér Dmitrij Medveděv a to více hlasy, než v roce 2004 samotný Putin. Hlasovalo pro něj více než 50 milionů ruských voličů. Medveděv s Putinem úzce spolupracuje už 17 let a jeho vítězství se očekávalo. Prezident Putin mu navíc veřejně koncem loňského roku vyslovil podporu.

Po volbách se na Rudém náměstí slavilo. Na tamním koncertě se sešlo asi 30 000 lidí. Na pódiu se objevil i Medveděv, samozřejmě v doprovodu Putina, a poděkoval voličům za hlasy. "Dokážeme zachovat směr stanovený Vladimirem Putinem a máme k tomu všechny předpoklady," řekl Medvěděv. "Zvýšíme stabilitu, zlepšíme kvalitu života a pohneme se dopředu na cestě, kterou jsme si zvolili," dodal.

Za Putina

Ruská ekonomika vykazovala za Putina stabilní růst. V uplynulých letech se na něm nejvíc podílely vysoké světové ceny ropy, plynu a dalších surovin. Chronickým problémem zůstává vysoká inflace. Putin dokázal zviditelnit Rusko i v oblasti zahraniční politiky. Tvrdě prosazoval například svůj nesouhlas s plánovaným umístěním amerického protiraketového štítu v ČR a Polsku.

Kritici zároveň ovšem hovoří o Putinově Rusku jako o zemi oligarchů a represí vůči opozičním názorům. Rusko také loni odstoupilo od Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Odtržení Kosova od Srbska ale Moskva svým nesouhlasem nezabránila.

Vladimír Putin premiérem Ruské federace

Vladimir Putin byl bez práce jen o něco málo než 24 hodin. Ve středu 7. května předal své prezidentské pravomoci Dmitriji Medveděvovi a ve čtvrtek 8. května 2008 Státní duma schválila jeho kandidaturu na post premiéra. Novopečený prezident Medveděv na místě podepsal jmenovací dekret.

Medveděv ve svém úvodním vystoupení zdůraznil, že vládní program, který je vlastně strategií rozvoje Ruska do roku 2020, vypracoval Vladimir Putin na postu prezidenta. "Jsem si jist, že Vladimir Vladimirovič bude na postu předsedy vlády hrát klíčovou úlohu v jeho realizaci," prohlásil nový ruský prezident.

Hlavním cílem jeho vlády má být dosažení pozice Ruska v první desítce zemí s nejvyšší mírou blahobytu občanů během 10 - 15 let. "V paritě kupní síly jsme na sedmém místě na světě a tento rok můžeme předstihnout takovou ekonomiku, jako je Velká Británie", oznámil z tribuny parlamentu. Ekonomiky se týkala naprostá většina jeho vystoupení, velká pasáž byla věnována ruskému finančnímu trhu. "Musíme vytvořit silnou třídu domácích investorů, a proto by se příjmy z cenných papírů neměly danit," prohlásil.

Snižovat daně by se měly i v jiných oblastech, např. daně za těžbu ropy. Opravdovou novinkou byl Putinův slib zvýšení mezd vojákům, sloužícím v obzvláště důležitých jednotkách, především v protiletecké obraně a raketových vojscích strategického určení. Již v roce 2009 chce vláda na zvýšení platů vyčlenit 25 miliard rublů. Další sociální témata jako podpora výstavby bytů tak, aby na každého obyvatele byl postaven jeden metr čtvereční ročně nebo zvýšení minimální mzdy na 4330 rublů, zazněly opakovaně.

Podle pravidel

Jako při každé jiné volbě v Rusku se i u prezidentský voleb spekuluje o porušení volebních zákonů. Kromě nevládních organizací pečlivě sledují porušování volebního zákona i štáby neúspěšných kandidátů. Jak šéf ruských komunistů Gennadij Zjuganov, tak lídr Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR) Vladimir Žirinovskij naznačovali možnost, že se kvůli průběhu předvolební kampaně i voleb samotných obrátí na soud. Ruská ústřední volební komise přitom stále opakuje, že kandidáti jejím členům o žádných porušeních zákona nereferovali.

Ruské prezidentské volby

Prezident je v Rusku volen všelidovým hlasováním občanů starších 18 let na čtyři roky (pouze první volba prezidenta v roce 1991 byla na pět let). Tuto funkci může vykonávat jedna osoba nejvýše dvě období po sobě. K vítězství v prvním kole musí získat kandidát více než 50 procent hlasů, jestli se to žádnému kandidátovi nepodaří, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola, které se koná za tři týdny.
Aby byly volby platné, musí volební účast přesáhnout 50 procent. V prvním i ve druhém kole umožňuje volební zákon hlasovat nejen pro jednotlivé kandidáty, ale i "proti všem".
Vítězem druhého kola se stane ten z dvojice kandidátů, který získá prostou většinu hlasů. Musí ale obdržet více hlasů, než bylo odevzdáno proti oběma kandidátům. Jestliže tolik hlasů nezíská, volby se opakují, a to nejpozději do čtyř měsíců.

Pravomoci ruského prezidenta

- Prezident má od roku 1993, kdy byla přijata nová ústava, téměř veškerou moc v zemi. Ruský prezidentský systém je svou silou srovnáván s americkým.
- Prezident navrhuje parlamentu premiéra, na jeho doporučení jmenuje členy vlády.
- Prezident může odvolat vládu.
- Státní dumě prezident doporučuje jmenování či odvolání předsedy centrální banky.
- Radě federace, horní komoře parlamentu, prezident navrhuje jmenování ústavních a nejvyšších soudců a generálního prokurátora.
- Prezident jmenuje a odvolává vrchní velení armády.
- Prezident podepisuje a vyhlašuje zákony, řídí zahraniční politiku a schvaluje vojenskou doktrínu.
- Prezident má také právo rozpustit parlament, jestliže ten třikrát po sobě neschválí jeho kandidáta na premiéra, či pokusí-li se dvakrát během tří měsíců vynutit si hlasování o důvěře vládě. Téměř neproveditelný je také proces vedoucí k sesazení prezidenta.